Nejčastější výživové poruchy zeleniny: suchá hniloba rajčat, chloróza a nedostatek bóru

Suchá hniloba rajčat, černání paprik, žloutnutí listů nebo deformace květáku patří mezi nejčastější výživové poruchy zeleniny.

Mnoho pěstitelů je zaměňuje za choroby, ve skutečnosti však bývají nejčastěji způsobeny nedostatkem vápníku (Ca), hořčíku (Mg), železa (Fe) nebo bóru (B). Problém navíc často není v nedostatku živin v půdě, ale v tom, že je rostlina nedokáže správně přijímat.

Pokud se podobné problémy na vaší zahradě objevují pravidelně, vyplatí se zaměřit na prevenci ještě před vznikem prvních příznaků. Včasné doplnění konkrétních živin často pomůže předejít poškození plodů i snížení úrody.

V tomto článku se dozvíte, jak poznat nejčastější výživové poruchy zeleniny, proč vznikají a jak je řešit.

Obsah článku

• Jak poznat výživovou poruchu od choroby
• Proč vznikají výživové poruchy, i když je v půdě dostatek živin?
• Nedostatek vápníku u zeleniny
• Suchá hniloba a černání plodů rajčat, paprik a okurek
• Nedostatek vápníku: okrajová nekróza listů salátu
• Nedostatek vápníku u květáku, kapusty nebo čínského zelí
• Chloróza zeleniny: nedostatek hořčíku a železa
• Nedostatek bóru u květáku, kapusty, zelí a další košťálové zeleniny
• Jak předcházet výživovým poruchám zeleniny
• Shrnutí: Jak poznat nejčastější výživové poruchy zeleniny
• Nejčastější otázky (FAQ)

Jak poznat výživovou poruchu od choroby

Výživové poruchy bývají často zaměňovány za houbové nebo bakteriální choroby. Na rozdíl od nich však mívají velmi typické projevy související s nedostatkem konkrétní živiny nebo s jejím zhoršeným příjmem.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• suché skvrny (hniloby) na plodech
• žloutnutí listů (chloróza)
• hnědnutí okrajů listů
• deformace plodů nebo listů
• duté stonky a praskání pletiv
• zpomalený růst rostlin

Nejčastější výživové poruchy zeleniny: přehled podle příznaků

Jaké živiny rostliny potřebují?

Pro správný růst potřebují rostliny řadu živin (NPK i mikroprvky). V tomto článku se zaměříme především na vápník (Ca), hořčík (Mg), železo (Fe) a bór (B), jejichž nedostatek patří mezi nejčastější příčiny výživových poruch zeleniny.

Pokud některá z těchto živin chybí nebo ji rostlina nedokáže správně přijímat, mohou se objevit problémy s růstem, žloutnutí listů (chloróza), deformace plodů, suchá hniloba nebo další typické příznaky výživových poruch.

Proč vznikají výživové poruchy, i když je v půdě dostatek živin?

Mnoho pěstitelů si myslí, že pokud se objeví nedostatek vápníku, hořčíku nebo železa, musí být těchto živin v půdě málo. Ve skutečnosti tomu tak často není. Rostlina může mít živiny k dispozici, ale kvůli nepříznivým podmínkám je nedokáže správně přijímat nebo využívat.

Mezi nejčastější příčiny patří:

• nepravidelná zálivka
• dlouhodobé sucho nebo přemokření
• vysoké letní teploty
• poškozené nebo slabé kořeny
• nevhodné pH půdy či substrátu
• pěstování v malých nádobách, truhlících nebo vyčerpaném substrátu

Problém může způsobit také nadměrné hnojení. Některé živiny se totiž vzájemně ovlivňují a při jejich nadbytku může být příjem jiných prvků omezen.

PROHOPO TIP

Výživové poruchy bývají často důsledkem stresu rostlin, nikoliv pouze nedostatku živin v půdě. Pravidelná zálivka, kvalitní substrát, zdravý kořenový systém a preventivní přihnojování bývají často stejně důležité jako samotný obsah živin v půdě.

Typický příklad: suchá hniloba rajčat a paprik ⇒ U rajčat a paprik bývá v půdě vápníku často dostatek. Přesto se na plodech mohou objevovat typické světlé až černé propadlé skvrny. Příčinou nebývá nedostatek vápníku v půdě, ale jeho zhoršený příjem. Rostlina jej nedokáže správně transportovat do vyvíjejících se plodů, například při nepravidelné zálivce, vysokých teplotách (při stresu rostlin) nebo oslabeném kořenovém systému.

Nejste si jistí, zda jde o výživovou poruchu nebo chorobu?

Prohlédněte si také náš přehled nejčastějších chorob rajčat, paprik, okurek a další zeleniny.

→ Choroby rajčat, okurek, paprik a další zeleniny

Nedostatek vápníku u zeleniny

Nedostatek vápníku (Ca) patří mezi nejčastější výživové poruchy zeleniny. Nejčastěji se projevuje černáním a měknutím konců plodů rajčat, paprik a okurek (suchá hniloba konců plodů) nebo zasycháním okrajů listů salátu a košťálové zeleniny.

Vápník je důležitý pro správný růst buněk, pevnost pletiv a vývoj plodů. Přestože může být v půdě přítomen, rostliny jej nemusí být schopny přijímat například během sucha, při nepravidelné zálivce nebo během rychlého růstu.

Plody se suchou hnilobou doporučujeme průběžně odstraňovat. Poškozené místo se již nezahojí a rostlina může více energie věnovat nově nasazujícím plodům. Včasné doplnění vápníku proto pomáhá především chránit nově narůstající plody a listy a omezit další rozvoj poruchy.

Nedostatek vápníku tedy neovlivňuje pouze vzhled rostlin. Při silném výskytu může vést také k výraznému snížení kvality sklizně a celkové úrody.

Suchá hniloba a černání plodů rajčat, paprik a okurek

Suchá hniloba konců plodů se projevuje zaměkáním a následným černáním spodní části rajčat, paprik nebo okurek. Patří mezi nejčastější projevy nedostatku vápníku u plodové zeleniny. Nejčastěji na spodní části plodu se objevují vodnaté skvrny, které postupně tmavnou, zasychají a vytvářejí charakteristické černé propadlé místo.

Přestože bývá problém často označován jako choroba, ve skutečnosti jde o fyziologickou - výživovou poruchu způsobenou nedostatkem vápníku v rostlině.

Nejčastější příčiny:

• nepravidelná zálivka
• dlouhodobé sucho
• přemokření
• rychlý růst rostlin
• vysoké teploty
• nadbytek dusíku

Jak řešit suchou hnilobu rajčat, paprik či okurek?

Důležitá je pravidelná zálivka a rychlé doplnění vápníku.

1. Pravidelná zálivka

Kořeny by neměly přesychat ani být přemokřené. Právě střídání sucha a nadbytku vody patří mezi nejčastější příčiny vzniku suché hniloby konců plodů. Rostlina pak nedokáže dopravit dostatek vápníku do vyvíjejících se plodů.

Rajčata a papriky pěstované v květináčích, truhlících nebo kbelících bývají na suchou hnilobu náchylnější než rostliny ve volné půdě. Substrát v nádobách rychleji vysychá a kořeny jsou více vystaveny výkyvům vlhkosti. Pravidelná zálivka je proto jedním z nejdůležitějších preventivních opatření.

2. Rychlé doplnění vápníku

Forestina PROFÍK Kapalný vápník nebo Wuxal SUS Kalcium

Kapalaná hnojiva s vysokým obsahem vápníku vhodná pro rajčata, papriky, okurky, cukety i další zeleninu náročnou na vápník. Bez ochranné lhůty (OL). Jedná se o hnojiva. U hnojiv se OL nestanovuje. 

PROHOPO TIP

Pokud se u vás suchá hniloba objevila již v minulých letech, začněte s aplikací vápníku preventivně ještě před vznikem prvních příznaků.

• u rajčat a paprik - aplikujte první postřik cca. 10 dní po nasazení plodů a následně jej opakujte v intervalech 7–10 dní až do období před sklizní.
• u okurek - proveďte první postřik krátce po objevení plodů a následně jej opakujte  přibližně ve dvoutýdenních intervalech

Postřik aplikujte vždy na celou rostlinu včetně plodů. Právě plody bývají místem, kam rostlina nedokáže dopravit dostatek vápníku. Pokud se již suchá hniloba na plodu objevila, poškozené místo nezmizí. Smyslem dalšího ošetření je ochránit nově narůstající plody a zabránit rozšiřování problému.

Nedostatek vápníku: okrajová nekróza listů salátu

U salátu se nedostatek vápníku (Ca) často projevuje zasycháním a hnědnutím okrajů listů. Tento problém bývá označován jako okrajová nekróza listů. Nejčastěji se objevuje během rychlého růstu za teplého počasí, kdy rostlina nestíhá přijímat dostatek vápníku.

Typické příznaky:

• hnědnutí okrajů listů
• zasychání špiček listů
• postupné odumírání pletiv
• nejčastěji bývají postiženy vnitřní mladé listy hlávky

Přestože bývá vápníku v půdě často dostatek, rostlina jej nemusí být schopna přijímat. Příčinou bývá nejčastěji nepravidelná zálivka nebo nadměrné hnojení dusíkem a draslíkem.

Wuxal SUS Kalcium

Listové hnojivo s vysokým obsahem vápníku vhodné pro salát a další zeleninu citlivou na nedostatek vápníku. U salátu doporučujeme začít s preventivní aplikací krátce po začátku tvorby hlávky. Postřik následně opakujte přibližně 1× týdně podle doporučeného dávkování hnojiva.

Nedostatek vápníku u květáku, kapusty nebo čínského zelí

Nedostatkem vápníku (Ca) trpí také košťálová (brukvovitá) zelenina - květák, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta nebo pekingské (čínské) zelí.

Typické příznaky se mohou lišit podle pěstované plodiny, nejčastěji se však objevují:

• zasychání a hnědnutí okrajů listů (spála listů)
• deformace mladých listů
• hnědnutí pletiv uvnitř hlávek nebo růžic
• zpomalený růst rostlin
• drobné šedé až černé skvrny na listech

U pekingského zelí, kapusty nebo hlávkového zelí bývá poškození často patrné až po rozkrojení hlávky.

Podobně jako u rajčat nebo salátu nemusí být příčinou nedostatek vápníku v půdě. Problém často souvisí s nepravidelnou zálivkou, suchem, přemokřením nebo nadbytkem dusíku a draslíku, které mohou příjem vápníku omezovat.

Wuxal SUS Kalcium

Listové hnojivo Wuxal SUS Kalcium s vysokým obsahem vápníku vhodné pro květák, brokolici, zelí, kapustu i pekingské zelí. S preventivními postřiky začněte krátce po začátku tvorby hlávky nebo růžice. Postřik následně opakujte přibližně 1× týdně podle doporučeného dávkování hnojiva.

Chloróza zeleniny: nedostatek hořčíku a železa

Žloutnutí listů nemusí vždy znamenat chorobu. Pokud listy žloutnou mezi žilkami, bývá příčinou často nedostatek hořčíku (Mg) nebo železa (Fe). Tento problém označujeme jako chlorózu.

Nejčastěji se objevuje u okurek, cuket, dýní, melounů, brambor, fazolí nebo rajčat ve skleníku.

Jak poznat chlorózu?

Typickým příznakem je žloutnutí pletiva mezi žilkami listů, zatímco samotné žilky zůstávají delší dobu zelené.

Při silnějším nedostatku mohou listy:

• žloutnout
• hnědnout
• zasychat
• předčasně odumírat

Nejčastěji bývají postiženy starší listy, zejména při nedostatku hořčíku.

Proč vzniká chloróza 

Příčinou bývá nejčastěji:

• nedostatek hořčíku
• nedostatek železa
• vysoké pH půdy
• písčité půdy
• vyplavování živin po vydatných deštích
• nadměrné hnojení draslíkem
• oslabený kořenový systém

Podobně jako u nedostatku vápníku nebývá problém většinou v nedostatku živin v půdě. Rostlina je často nedokáže správně přijímat například kvůli nevhodnému pH, stresu, poškození kořenů nebo vzájemné blokaci živin při nadměrném hnojení.

Chloróza není jen estetický problém

Nečekejte, až listy začnou hnědnout a odumírat. Žluté listy obsahují méně chlorofylu, rostlina proto hůře využívá sluneční energii pro růst, kvetení a tvorbu plodů. Při dlouhodobém nedostatku hořčíku nebo železa rostliny často rostou pomaleji, slabě kvetou a vytvářejí méně plodů. Výsledkem je pak výrazně nižší úroda, v krajním případě i úplná ztráta sklizně.

U silně poškozených listů navíc dochází k postupnému hnědnutí a odumírání pletiv. Rostlina se oslabuje, chřadne a hůře zvládá další stres, například sucho nebo vysoké letní teploty. Čím dříve nedostatek živin odstraníte, tím větší šanci mají rostliny na zdravý růst a kvalitní úrodu.

Jak řešit chlorózu zeleniny?

Při prvních příznacích je vhodné doplnit hořčík a železo formou postřiku celé rostliny.

Forestina Mineral Fytovit

Speciální kapalné hnojivo Fytovit určené k řešení chloróz (žloutnutí listů) způsobených nedostatkem hořčíku (Mg), železa (Fe) nebo síry (S). 

Jeho výhodou je kombinace několika důležitých živin najednou: 

• hořčík (Mg) - je důležitou součástí chlorofylu, který rostlinám umožňuje využívat sluneční energii 
• železo (Fe) -  je nezbytné pro tvorbu chlorofylu a udržení zdravé zelené barvy listů 
• síra (S) - podporuje příjem a využití živin a přispívá ke správnému růstu rostlin
• dusík (N) a růstový stimulátor - podporují růst nových listů a rychlejší regeneraci oslabených rostlin

Mineral Fytovit je vhodný pro zeleninu, jahody, bobuloviny, ovocné stromy, vinnou révu i okrasné rostliny.

Jak aplikovat Mineral Fytovit

• prevence: zálivka nebo postřik během vegetace na stanovištích s pravidelným výskytem chloróz
• při výskytu chlorózy: postřik na celou rostlinu, který zajistí rychlé doplnění hořčíku a železa přímo do listů

Aplikaci opakujte přibližně po 14–21 dnech podle doporučeného dávkování přípravku.

PROHOPO TIP

Při prvních příznacích chlorózy je vhodné zasáhnout co nejdříve. U nedostatku železa může po doplnění živin dojít k postupnému zazelenání postižených listů (vymizení projevů). Naopak u pokročilého nedostatku hořčíku se již hnědé a odumřelé části listů většinou nezregenerují.

Nedostatek bóru u květáku, kapusty, zelí a další košťálové zeleniny

Bór (B) je důležitý pro správný růst pletiv, tvorbu buněčných stěn, transport cukrů a využití živin v rostlině. Ovlivňuje také vývoj kořenů, růst vegetačních vrcholů a tvorbu kvalitních hlávek nebo růžic. Jeho nedostatek postihuje u zeleniny zejména květák, brokolici, zelí, kapustu, růžičkovou kapustu, pekingské (čínské) zelí.

Typické příznaky:

• duté stonky
• praskání řapíků a stonků
• korkovatění pletiv
• deformace mladých listů
• hnědnutí květákových růžic
• zpomalený růst rostlin

U zelí bývají hlávky menší, deformované nebo špatně vyvinuté. U květáku může docházet k hnědnutí růžic a zhoršení kvality sklizně.

Podobně jako u ostatních výživových poruch nemusí být příčinou pouze nízký obsah bóru v půdě. Problém často souvisí se suchem, nevhodným pH nebo omezeným příjmem živin kořenovým systémem.

Forestina PROFÍK Kapalný bór

Kapalné listové hnojivo Kapalný bór určené k doplnění bóru. Obsahuje vodorozpustný bór ve formě rychle přijatelné pro rostliny a huminové látky podporující příjem a využití živin.

Bór podporuje správný růst pletiv, vývoj kořenů, tvorbu květních orgánů a celkovou vitalitu rostlin.

Jak aplikovat Kapalný bór

U košťálové zeleniny se doporučuje první aplikace preventivně na sadbu nebo na začátku vegetace. V případě potřeby během sezóny, lze postřik zopakovat přibližně po 14 dnech podle doporučeného dávkování přípravku.

PROHOPO TIP

Košťálová zelenina patří mezi plodiny s vyššími nároky na příjem bóru. Pokud se u vás pravidelně objevují duté stonky, korkovatění pletiv nebo deformace hlávek, vyplatí se zařadit preventivní listovou aplikaci bóru již na začátku vegetace.

Jak předcházet výživovým poruchám zeleniny

Většina výživových poruch nevzniká pouze nedostatkem živin v půdě. Často souvisí s nepravidelnou zálivkou, přemokřením, suchem, nevhodným pH nebo oslabeným kořenovým systémem.

Pro omezení rizika výživových poruch doporučujeme:

• udržovat pravidelnou zálivku
• nenechat kořeny dlouhodobě přeschnout
• zabránit přemokření půdy
• nepřehnojovat jednostranně dusíkem nebo draslíkem
• používat kvalitní substráty při pěstování v nádobách
• pravidelně sledovat nové listy, plody a růst rostlin

Při prvních příznacích bývá nejrychlejším řešením použití vhodného listového hnojiva, které doplní chybějící živiny přímo do rostliny.

Shrnutí: Jak poznat nejčastější výživové poruchy zeleniny

Mezi nejčastější výživové poruchy zeleniny patří nedostatek vápníku (Ca), a dále také nedostatek hořčíku (Mg), železa (Fe) a bóru (B). Projevují se například černáním konců rajčat a paprik (suchou hnilobou), žloutnutím listů (chlorózou), zasycháním okrajů listů salátu nebo deformacemi košťálové zeleniny.

Včasné rozpoznání příznaků a správně zvolená výživa pomáhají omezit poškození rostlin a zachovat zdravý růst i kvalitní úrodu.

Nejste si jistí, zda jde o výživovou poruchu nebo chorobu?

Prohlédněte si také náš přehled nejčastějších chorob rajčat, paprik, okurek a další zeleniny.

→ Choroby rajčat, okurek, paprik a další zeleniny

Nejčastější otázky (FAQ)

Proč rajčata černají od špičky?

Nejčastější příčinou bývá nedostatek vápníku v rostlině. Problém často souvisí s nepravidelnou zálivkou nebo omezeným příjmem vápníku během rychlého růstu.

Je suchá hniloba rajčat nakažlivá?

Ne. Suchá hniloba konců plodů není choroba, ale fyziologická porucha způsobená nedostatkem vápníku.

Proč žloutnou listy zeleniny?

Žloutnutí listů bývá nejčastěji způsobeno nedostatkem hořčíku nebo železa. Příčinou však může být také nevhodné pH půdy nebo poškození kořenů.

Jak rychle doplnit vápník rostlinám?

Nejrychlejší řešení představují kapalná nebo listová hnojiva s obsahem vápníku, která rostliny dokážou přijímat přímo přes listy.

Jak poznat nedostatek bóru?

Typickými příznaky jsou duté stonky, praskání řapíků, korkovatění pletiv nebo deformace listů, zejména u košťálové zeleniny.

Může se suchá hniloba rajčat objevit i při dostatku vápníku v půdě?

Ano. Častější příčinou bývá nepravidelná zálivka, sucho, přemokření nebo poškození kořenů. Rostlina pak nedokáže dopravit dostatek vápníku do vyvíjejících se plodů, i když je ho v půdě dostatek.

Lze poškozené plody rajčat nebo paprik zachránit?

Ne. Jakmile se na plodu objeví suchá hniloba, poškozené místo již nezmizí. Další ošetření slouží především k ochraně nově narůstajících plodů.

Jaký je rozdíl mezi chlorózou z nedostatku hořčíku a železa?

Nedostatek hořčíku se nejčastěji projevuje žloutnutím starších listů mezi žilkami. Nedostatek železa bývá naopak patrný především na mladých listech, které žloutnou, zatímco žilnatina zůstává zelená.

Proč vznikají výživové poruchy i na pravidelně hnojených záhonech?

Příčinou nemusí být nedostatek živin v půdě. Rostliny mohou mít problém s jejich příjmem například kvůli nevhodnému pH, suchu, přemokření, poškození kořenů nebo vzájemné blokaci živin.

Které druhy zeleniny trpí nedostatkem vápníku nejčastěji?

Nejcitlivější bývají rajčata, papriky, okurky, cukety, melouny, saláty a košťálová zelenina, například květák, zelí nebo kapusta.

Kdy začít s postřikem vápníku na zeleninu?

Pokud se suchá hniloba či jiná porucha z nedostatku vápníku objevila již v minulých letech, doporučuje se začít s preventivními postřiky od kvetením nebo krátce po nasazení plodů a pokračovat během jejich růstu podle doporučeného dávkování přípravku.

Jak poznám, že nejde o chorobu, ale o výživovou poruchu?

Výživové poruchy mají obvykle charakteristické a opakující se projevy související s nedostatkem konkrétní živiny. Na rozdíl od většiny chorob se nešíří infekčně mezi rostlinami a jejich příčinou bývá problém s výživou nebo příjmem živin.

Může se chloróza sama ztratit?

Nejčastěji ne. Pokud není odstraněna příčina nedostatku živin, bývají příznaky postupně výraznější a mohou vést ke snížení růstu i úrody.

Další návody a tipy pro zahradu

• Choroby rajčat, paprik, okurek a další zeleniny
• Co vysít po rajčatech a další zelenině? Zelené hnojení
• Hubení mravenců na zahradě
• Co opravdu funguje na slimáky? 
• Hubení plevelů na zahradě
• Rez hrušňová, strupovitost a padlí jádrovin
• Jak na škůdce bez chemie (Siltac EC)

Uvedené informace vycházejí z praxe a slouží jako doporučení. Před použitím si vždy přečtěte etiketu a informace o hnojivu.

O autorech: 

Roman Šebela
Zajišťuje kompletní chod e-shopu PROHOPO.cz - od komunikace se zákazníky, přes zpracování objednávek a fakturaci až po expedici. Zákazníkům pomáhá s výběrem produktů a řešením konkrétních situací na základě praktických zkušeností z oboru.

Odborný autor: Veronika Müllerová
Propojuje marketing s praxí v zemědělství a zahradnictví. Je zakladatelkou Agromarketingu a patří mezi specialisty na marketing pro zemědělské firmy v Česku. Díky zkušenostem z oboru pomáhá firmám dosahovat lepších výsledků – více spokojených zákazníků, vyšší prodeje a silnější značku.