SEMO Salát hlávkový Safír k rychlení poloraný

Hlávkový salát má skvělou chuť, vysokou biologickou hodnotu a je snadno stravitelný. Kromě velkého množství existujících odrůd salátu, jsou saláty s červenými a zelenými listy. Salát s červenými listy obsahuje významné množství karotenu, což mu dodává schopnost působit preventivně proti rakovině kůže, kterou může způsobit nadměrné opalování. Na proti tomu zelené odrůdy obsahují hodně hořčíku, který je součástí zeleného listového barviva chlorofylu. Hořčík je důležitý pro látkovou výměnu a přenos nervových vzruchů ve svalech. Jeho nedostatek vede k únavě, nervozitě, nedostatečné soustředěnosti. Komplex přírodních látek v salátu má protikřečové a tišící účinky. Pravidelná konzumace salátu posiluje imunitní systém a může snížit i riziko rakoviny. Z obsahového hlediska jsou hodnotnější obalové listy hlávky, i když chutnější a křehčí jsou etiolované listy vnitřní. Rostlina obsahuje vodu, bílkoviny, tuky a vlákniny, dále cenné minerální látky jako K, P, Ca, Mg, Fe, vitamín C, A, B1 a B2. Vzhledem k obsahu velkého procenta vody a až 1,5 % vlákniny, což způsobuje zrychlení pohybu střev, odstraňuje zácpu, váže na sebe škodlivé látky přispívá tak, nejen k hubnutí, ale i k pročišťování organismu. Pro svou nízkou energetickou hodnotu je tedy vhodný při redukční dietě. Šťáva z listů obsahuje malé množství kyseliny jablečné, citronové, šťavelové, dále asparagin a hořkou látku lactusin. Salát se proto také používá jako slabé sedativum a narkotikum. Salátová šťáva rozpuštěná ve víně je prý účinný prostředek proti bolesti. Salát působí protizánětlivě, z výtažků se připravují roztoky k ošetření spálenin sluncem a zhrublé pokožky. Užívá se také jako obklad na modřiny nebo vnitřně proti žaludečním vředům nebo zánětu střev. Na víc působí proti kašli a křečím a potížím s průduškami. Z pěstitelského hlediska vyžaduje salát dobrou, dostatečně vzdušnou půdu druhé trati. Je náročný na zásobení živinami v okamžitě přijatelné formě. Doporučují se osluněné polohy. Při výsevu přímo na záhon se semena vysévají mělce do řádků nebo po špetkách ve sponu 25 × 25 až 30 × 30 cm a rostliny se po vzejití vyjednotí. Pro předpěstování sadby se semena vysévají mělce do truhlíků a ve stadiu tvorby pravých listů se pak rostlinky pikýrují do sponu 4 × 4 cm. Teploty ve dne je třeba udržovat v rozmezí 16 – 20 °C, v noci 4 – 6 °C. Při 4 – 6 pravých listech se mělce vysazuje na záhon tak, aby nedošlo k zahrnutí srdéčka rostliny. Zavlaha se provádí pravidelně menšími dávkami vody.

Charakteristika:

Salát hlávkový k ryhlení (Lastuca sativa L.var.capitata L.) – Safír

Obsah balení:
0,3 g (800 – 1000 semen v 1 g, HTS 1 – 1,5 g) – ošetřeno proti houbovým chorobám: NE

Vlastnosti:
Odrůda Safír je poloraná odrůda salátu určená k rychlení. Tvoří středně velké cca 230 – 300 g světle zelené hlávky, které mají mírně bublinaté listy. Vyniká odolností proti spále okrajů listů a plísni salátové. Odrůda je vhodná do tvrdších pěstebních podmínek nevytápěných foliových krytů.

Způsob výsevu:
spon 20 × 20 cm

Vegetační doba:
90 – 95 dní od výsadby do sklizně

Přehled doby výsevu a sklizně:
> výsev – leden, únor
> sklizeň – duben, květen

Postup při skladování hlávkového salátu:
Hlávkový salát není vhodný na klasické skladování. Je výhodnější postupné vysévání jednotlivých odrůd a následná postupná sklizeň. Jeho trvanlivost však lze prodloužit několika způsoby. Jeden z nich je rozebrání listů, které se poté vloží do mikrotenového sáčku a uskladní v lednici. Tímto způsobem lze hlávkový salát uchovat až jeden týden. Dalším způsobem je postupné odebírání listů z odřezané hlávky umístěné v mělké míse s vodou na chladném a tmavém místě. Tento způsob uchová salát na cca 12 – 24 hodin v požadované kvalitě. Je třeba dodat, že délka skladování u tohoto druhu zeleniny také závisí na odrůdě.

Upozornění:
Tyto údaje jsou pouze informativní. Prodejce neručí za případný pěstitelský neúspěch.