SEMO Zelí hlávkové Sláva F1 rané pro přímý konzum

Zelí patří mezi tradiční českou zeleninu. Pod označením zelí si většina z nás představí zelí hlávkové. Nelze však opomenout, že dnes konzumujeme také zelí pekingské a čínské. Hlávkové zelí se konzumuje jak v čerstvém stavu (saláty), tak i tepelně upravené nebo kysané. V moderní výživě klesá konzum tepelně upraveného zelí ve prospěch čerstvých salátů. Hlávkové zelí se svým složením nijak výrazně neliší od ostatních druhů zeleniny. Devět desetin hmotnosti čerstvého zelí je nitrobuněčná voda. Zbývajících 10 % sušiny je tvořeno sacharidy (5 g), vlákninou (3 g), bílkovinami (1,5 g), tuky, organickými kyselinami, minerálními látkami, stopovými prvky a vitamíny. Výsledná energetická hodnota zelí je velmi nízká a to pouhých 20 – 25 kcal ve 100 g. Rozdíly ve složení bílého a červeného zelí nejsou velké. Zelí obsahuje mnoho rostlinných sloučenin, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Za zmínku stojí třeba sulforafan což je látka, která má potvrzené protinádorové účinky. Obsah vlákniny dále napomáhá snižovat riziko nádorových onemocnění především pak zažívacího traktu. Šťáva ze zelí je osvědčeným prostředkem při léčbě vředů žaludku a dvanáctníku. Schopnost léčit narušenou sliznici zažívacího traktu přisuzujeme biotinu (dříve označovaný jako vitamín U), kterého právě zelí obsahuje zvýšené množství. Zelí nebo šťáva z něj vykazuje celou řadu dalších pozitivních účinků. Působí antibakteriálně, ulehčuje vykašlávání, napomáhá při tvorbě objemu stolice, je vhodné při léčbě dny a žlučových kamenů. Vysoký obsah draslíku má za následek močopudné schopnosti zelí. Celkově je však zelí velmi vhodnou potravinou pro nemocné s vysokým krevním tlakem a srdečně cévními chorobami. Významný je obsah vitamínu C, obzvláště v kysaném zelí. Především v zimních měsících, kdy bývá nedostatek čerstvé zeleniny, sehrává zelí velmi důležitou úlohu při saturaci organismu ochrannými látkami. Hlávkové zelí vyžaduje úrodné půdy s dobrou zásobou živin a vysokou vododržností. Pro rané odrůdy volíme lehčí půdy, pro zelí pozdní a skladovatelné půdy těžší, s pH v rozmezí 6 – 7. Zelí zařazujeme do první tratě. Rané odrůdy pěstujeme z předpěstované sadby, pozdní můžeme vysévat také přímo na stanoviště. V průběhu vegetace zajišťujeme pravidelné zásobování vodou. Sklízíme ručně, skladujeme při teplotě 1 – 2°C a vysoké vlhkosti vzduchu (95%).

Charakteristika:

Zelí hlávkové (Brassica oleracea L. convar. capitata (L) Alef.) – Sláva F1

Obsah balení:
50 semen (200 – 300 semen v 1 g, HTS 3 – 5 g) – ošetřeno proti houbovým chorobám: ANO

Vlastnosti:
Odrůda Sláva F1 je raná hybridní odrůda určená pro jarní kulturu z předpěstované sadby pro sklizeň v červnu a pro celoroční pěstování z přímého výsevu. Hlávky jsou kulovité, zcela uzavřené, středně husté, odolné vůči praskání dorůstající do hmotnosti 0,9 – 1,5 kg. Velikost hlávek je vyrovnaná, mají dobrou odolnost proti vadnutí. Odrůda Sláva F1 je odolná proti nízkým teplotám a velmi odolná proti předčasnému vybíhání do květu. Do sklizňové zralosti dorůstá vyrovnaně. Tato odrůda je vhodná pouze pro přímý konzum, nelze použít ke krouhání ani ke sladování.

Co znamená označení F1:
Označení F1 nesou hybridní odrůdy jenž jsou vyrovnanější, výnosnější, často více odolnější k nemocem a především plastictější při pěstování, tedy tolerantnější ke stresu a méně vhodným pěstitelským podmínkám.

Způsob výsevu:
spon 40 × 40 cm

Vegetační doba:
110 – 114 dní od výsevu do sklizně

Přehled doby výsevu, výsadby a sklizně:
> výsev – leden, únor, duben
> výsadba – duben
> sklizeň – červen

Skladování:
Odrůda Sláva F1 není vhodná ke skladování.

Upozornění:
Tyto údaje jsou pouze informativní. Prodejce neručí za případný pěstitelský neúspěch.